Váleční veteráni

Morální povinnost MO, potažmo celého státu je uchovat válečným veteránům kvalitu života na odpovídající úrovni s tím, že jim bude poskytnuta náležitá péče především v oblasti zdravotní a sociální. Někteří se aktivně zapojují do společenského života, důležitá jsou také vzájemná setkání při různých příležitostech, vzpomínkové či pietní akty.

Ministr obrany rozhodl vyhledávat sociálně potřebné válečné veterány a být s nimi trvale v kontaktu.

Válečné veterány rozdělujeme do tří základních skupin:

• druhoválečné veterány;
• novodobé válečné veterány;
• válečné veterány - účastníky odboje a odporu proti komunismu.

Jako druhé dělení používáme rozdělení válečných veteránů na ty:

• v aktivní službě;
• mimo aktivní službu;
• vojenské důchodce.

Kdo je válečným veteránem definuje v §3 zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů.

A definice válečného veterána – účastníka odboje a odporu proti komunismu dle zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, ve znění pozdějších předpisů je uvedena zde.

Každá tato skupina má jiné požadavky jak na péči, tak i jiné možnosti čerpání benefitů. Seznámit se s nimi, včetně možnosti čerpání, můžete v přehledu výhod.

S případnými dotazy se mohou váleční veteráni obracen na bezplatnou informační linku 800 111 603.

Více informací, včetně nejrůznějších návodů, vzorů formulářů či kontaktů lze získat na webových stránkách Oddělení péče a podpory Odboru pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany České republiky.

Na základě rozhodnutí ministryně obrany ke zkvalitnění péče o nositele osvědčení podle zákona č.255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození (druhováleční veteráni) byl Ministerstvem obrany s účinností od 1.srpna 2007 zřízen institut terénního pracovníka.

Péči spojenou s návštěvami druhoválečných veteránů prostřednictvím terénních pracovníků převzala od 1.1.2010 Československá obec legionářská.