- 1.3.2022
Dne 1. března 2022 v hotelu Rudolf v Havířově oslavil příslušník 1. československého armádního sboru a přímý účastník Dukelské i Jaselské operace plukovník ve výslužbě Jan Ihnatík 100. narozeniny.
,,Československo byl pro mě domov, proto jsem chtěl za tuto zemi bojovat a bránit ji, současně jsem byl proti okupaci a rozpadu Československé republiky“, vzpomíná na válečné období plukovník Ihnatík, který bojoval do posledních dnů války při osvobozování Břestu na Přerovsku, kde jeho bojová cesta skončila.
,,Patří Vám velké poděkování a uznání. Vaše tehdejší odvaha při cestě za svobodou během 2. světové války si zaslouží obrovský respekt. Hrdinské činy Vás a Vašich spolubojovníků byly skutečným projevem vlastenectví“, zaznělo postupně z úst primátora statutárního města Havířova Josefa Bělicy, zástupce velitele Velitelství teritoria plukovníka Jaroslava Hrabce a ředitele Krajského vojenského velitelství Ostrava plukovníka Jaroslava Medka při společném setkání s válečným veteránem plukovníkem Janem Ihnatíkem u příležitosti oslav jeho 100. narozenin. Při společném obědě mu jmenovaní k životnímu jubileu popřáli především pevné zdraví, nadhled a veselou mysl.
Životopis válečného veterána plukovníka Jana Ihnatíka
Jan Ihnatík se narodil 1. března 1922 v obci Poroškovo, v Perečinském rajonu na Podkarpatské Rusi. Necelý rok po maďarské okupaci jeho rodného kraje se v květnu 1940 společně s dvěma přáteli rozhodl utéct do Sovětského svazu. Krátce po překonání hranic je však zadržela sovětská pohraniční hlídka. Jan Ihnatík pak prošel sběrným táborem ve Skolje, věznicí ve Stryji, v Umani a Starobělsku, kde ho za ilegální přechod hranic odsoudili ke třem rokům v nápravně pracovních táborech. Následně ho deportovali do gulagu u města Uchta, ležícího stovky kilometrů severně od Moskvy. Přestože podmínky musely být drastické, Jan Ihnatík si ve svých vzpomínkách na poměry v gulagu nestěžuje. Po několika měsících ho vedení tábora umístilo jako výpomocnou sílu v nedalekém učňovském řemeslném středisku, kde měl větší příděly potravin. Propuštěn byl v roce 1943, kdy se přihlásil do nově vzniklých československých vojenských jednotek v SSSR. S dělostřelectvem pak prošel slavnými boji o Kyjev, Bílou Cerekev a Dukelský průsmyk. Jako velitel dělostřelecké baterie vedl své muže v bojích u Jasla, Liptovského Mikuláše a na území Čech. Během války byl 3 krát raněn, ale vždy se dokázal vrátit. Když po válce zjistil, jaké poměry panují na Podkarpatské Rusi, raději se vrátil do Čech, kde vstoupil zpět do armády. V Československé armádě pak zůstal až do penze. Dnes žije se svou manželkou v Havířově. Plukovník Ihnatík byl také dlouholetým předsedou Československé obce legionářské, jednoty Havířov.
Fotogalerie
