Home page > Záloha ozbrojených sil

Záloha ozbrojených sil

Dle § 1 odst. 8 zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťováním (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů je vojákem v záloze voják, který nevykonává vojenskou činnou službu a má brannou povinnost. Voják v záloze se předurčí pro doplnění ozbrojených sil podle potřeb ozbrojených sil.

Vojenská evidence

Krajské vojenské velitelství vede vojenskou evidenci v souladu s částí devět branného zákona. Správcem vojenské evidence je Ministerstvo obrany.  Vojenská evidence je informační systém veřejné správy neveřejné povahy, ve kterém se vedou údaje o občanech, kterým vznikla branná povinnost, vojácích a fyzických a právnických osobách, a to v rozsahu údajů souvisejících s brannou povinností, jejím výkonem a věcnými podmínkami výkonu branné povinnosti. Krajské vojenské velitelství není vzhledem k účelu vedení vojenské evidence vůči subjektu údajů povinno plnit informační povinnost podle zákona o ochraně osobních údajů ani subjektu údajů poskytovat informaci o zpracování o něm ve vojenské evidenci vedených údajů podle zákona o ochraně osobních údajů.

Poskytování údajů z vojenské evidence

Požádá-li subjekt údajů o poskytnutí údajů, které se o něm vedou ve vojenské evidenci, krajské vojenské velitelství mu vyžádané údaje poskytne; na žádost lze takové údaje poskytnout rovněž pozůstalým po subjektu údajů. Nejčastěji se jedná o potvrzení o absolvované vojenské činné službě (např. pro důchodové zabezpečení, pro zaměstnavatele, k doložení odborné praxe).

Žádost o poskytnutí údajů lze podat osobně na adrese KVV, zaslat v listinné podobě nebo elektronicky.  Telefonní spojení na odpovědné osoby naleznete v části Potřebuji si vyřídit...

Ohlašovací povinnost

Voják v aktivní záloze je povinen příslušnému krajskému vojenskému velitelství neprodleně hlásit změny osobních údajů v rozsahu podle § 19 a § 31a odst. 2 písm. a) až i) branného zákona a závažné úrazy a vážná onemocnění, které mohou mít vliv na výkon branné povinnosti, a předložit doklady osvědčující uvedené skutečnosti; voják v záloze má tuto povinnost za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. Hlášení lze učinit osobně nebo písemně.
Občan podléhající branné povinnosti je povinen se dostavit, pokud jej krajské vojenské velitelství předvolá, k vysvětlení skutečností, které jsou podstatné pro výkon jeho branné povinnosti.

Zproštění výkonu mimořádné služby

Vojáka v záloze, u něhož je v důležitém zájmu bezpečnosti České republiky třeba, aby mohl dále vykonávat své civilní zaměstnání, lze v souladu s § 17 branného zákona zprostit výkonu mimořádné služby. Za důvody důležitého zájmu bezpečnosti České republiky se považuje

  • zabezpečení nezbytné činnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu, Kanceláře prezidenta republiky, soudů, státních zastupitelství, bezpečnostních sborů, zpravodajských služeb České republiky, České národní banky, poskytovatelů zdravotnické záchranné služby, subjektů hospodářské mobilizace, státních podniků, prvků kritické infrastruktury, organizačních složek státu a příspěvkových organizací, jejichž zakladatelem nebo zřizovatelem je ministerstvo nebo Ministerstvo vnitra anebo Ministerstvo spravedlnosti, právnických a fyzických osob, které převzaly závazek k zajišťování obrany státu, České pošty, diplomatických misí České republiky nebo konzulárních úřadů České republiky v zahraničí a dalších státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků,
  • zabezpečení nezbytného chodu národního hospodářství,
  • zabezpečení úkolů obcí na úseku požární ochrany, nebo
  • zabezpečení nezbytné ochrany obyvatel.

Žádost o zproštění výkonu mimořádné služby podává osoba samostatně výdělečně činná, zaměstnavatel pro svého zaměstnance nebo orgán územního samosprávného celku po projednání se zaměstnavatelem vojáka v záloze. Žádost lze podat před vyhlášením stavu ohrožení státu, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu u krajského vojenského velitelství podle místa pobytu vojáka v záloze. Na zproštění výkonu mimořádné služby není právní nárok. O žádostech rozhoduje krajské vojenské velitelství.  
Zaměstnavatel je povinen krajskému vojenskému velitelství, které o zproštění rozhodlo, neprodleně oznámit pominutí důvodů, pro něž byl jeho zaměstnanec zproštěn výkonu mimořádné služby. Zprostit výkonu mimořádné služby lze vojáka v záloze na dobu trvání stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby se po pominutí důvodů zruší, podle potřeb ozbrojených sil jej lze zrušit i dříve.

Nošení vojenského stejnokroje

V souladu s §31 odst. 4 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů mohou vojenský stejnokroj nosit pouze vojáci v činné službě.

Nošení vojenského stejnokroje při slavnostních příležitostech

Výjimkou je nošení vojenského stejnokroje při slavnostních příležitostech, kdy nosit vojenský stejnokroj mohou také vojáci v záloze a také osoby, kterým bylo nošení vojenského stejnokroje povoleno služebním orgánem. Nošení vojenského stejnokroje při slavnostních příležitostech dodatečně povoluje ředitel krajského vojenského velitelství podle místa trvalého pobytu žadatele, a to pouze tehdy, je-li žadatelem voják mimo činnou službu nebo osoba, které zanikla branná povinnost a splňuje-li podmínky stanovené Rozkazem ministra obrany č. 63/2015 Věstníku Ministerstva obrany. Povolení se vydává:

  • osobě, která jako voják konala službu v zahraničí v celkové době nejméně 6 měsíců, trval-li její služební poměr nejméně 5 let;
  • válečnému veteránovi, který je nositelem osvědčení o jeho účasti na národním boji za osvobození podle § 1 odst. 1 písm. a) až f) zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, dosáhl-li vojenskou hodnost;
  • ostatním osobám, jejichž služební poměr vojáka trval nejméně10 let.

V odůvodněných případech může služební orgán rozhodnout o nevydání povolení nošení vojenského stejnokroje při slavnostních příležitostech.

Nahoru